Jaký hnací nebo dopravní výkon má být přenášen?
Často je to tak, že hnací výkon, který má být přenášen, se ještě neví. Při výpočtu maximálního vznikajícího tahu řetězu je nutné vzít v úvahu provozní faktory. U víceřadých řetězů (pozor: ne sdružených) se musí maximální tah řetězu rozdělit na počet hnacích, popř. transportních větví řetězu. Je nutné dbát na to, zda je zátěž rovnoměrně rozdělena na všechny řetězy nebo zda dochází k nerovnoměrnému rozdělení zátěže.
Jestliže se válečkové řetězy použijí jako řetězy dopravní, musí se při výpočtu tahu řetězu zohlednit valivý odpor (μ2). Pokud válečkové řetězy kloužou na destičkách, je nutné sledovat i činitel smykového tření (μ1). Pro výpočet hnacího výkonu řetězového převodu je zapotřebí kalkulovat vyšší odpor při rozjezdu.
V řetězových převodech vznikají dynamické zátěže řetězu. Se statickým tahem řetězu se v praxi téměř nesetkáte.
Aby bylo možné zohlednit dynamické tahové síly řetězu, je zapotřebí provozní faktor (korekční hodnota). Ta závisí na rázovém zatížení, provozních podmínkách, uspořádání pohonu (montážní situace) a příkonu (např. taktový provoz) a také na tom, zda musí řetězy pracovat v reverzním režimu.
Pokud chcete uspokojivou životnost, musíte zvolit osovou vzdálenost v hodnotě nejméně 30–50násobku rozteče řetězu (cca 15 000 provozních hodin při prodloužení řetězu vlivem opotřebení do max. 3 %, tj. 30 mm na 1 m řetězu). Řetěz by se však měl vyměnit již při prodloužení vlivem opotřebení v rozsahu 1,5–2 %, aby se co nejméně opotřebovávalo řetězové kolo. Výměna řetězových kol je obvykle mnohem náročnější a dražší, než je tomu u řetězů.